Lhota pod Kosířem a Chomoutov

Z letošního tradičního vandru (letos 36. ročník), který jsme odšlapali pod odborným vedením Děkana, se vylouplo několik příjemných překvapení: klidný domácí pivovar ve Lhotě pod Kosířem (přátelské přijetí, pivo nejvyšší kvality, výhled do kraje, který byl tak milý Josefu Mánesovi zdarma - již jsem jej od té doby navštívil 2x a stále vše platí) a pivovar Chomout v Chomoutově, který je v dosahu městské dopravy města Olomouce (svrchně kvašená lahodná piva, interiér dotažený do detailů, vstřícné přijetí, radost  pobýt). Na cestách jsme navštívili celkem 10 pivovarů, některé nebyly v aktuálně v nejlepší formě (např. Litovel - pivovarská restaurace těsně u areálu pivovaru není právě výkladní skříní pivovaru - je to spíše tragikomedie), některé pivovary (Ječmínek v Prostějově) z obtížně pochopitelného důvodu servírovaly za naší přítomnosti skutečně teplé pivo (kdyby někdo vynaložil úsilí na vychlazení piva, které by bylo srovnatelné s obšírným vysvětlováním obsluhy "proč je pivo teplé" - jejich vysvětlení si dovolím komprimovat: protože je i venku teplo a máme dlouhé vedení -, možná bychom nemuseli tak brzo odejít - pivo by chutnalo, ale ne teplé). Z mého pohledu získal můj loňský favorit Clock (vandr končil v Potštejně) další konkurenci. Lákavou lahůdku však překvapivě nabídl na sklonku srpna domácí pivovar Pegas, který kromě tradičního solidního ležáku navařil vynikající Kellerbier 13. Dostanete jej do keramického půllitru a v těchto dnech (v době od 25. 8 do 1. 9) jej považuji za nejlepší pivo, které mohu v Brně a při svém aktuálním chuťovém vyladění ochutnat (při vědomí nabídky ochutnávkových pivnic, které předkládají Matušku, Clocka, etc...). Ještě nějakou dobu bude na čepu. Čím Pegas překvapí příště?