Pegas Helles Rauchbier

Pivovar Pegas přišel s dalším příjemným překvapením. Po skvělém letním Kellerbier (do kameniny, čepováno též samospádem) nabízí nyní Helles Rauchbier (dle údajů pivovaru: 13% EPM, plzeňský, mnichovský a nakuřovaný slad, chmel Hallertauer Tradition, 31 jedn. IBU). Uzené aroma není přemrštěně výrazné (molekulárně, avšak nepřehlédnutelně a příjemně přítomné), což dle zcela zaujatě osobního názoru umožňuje v kombinaci s použitým chmelem výbornou pitelnost. Zajímavé bude zkoušet, zda a jak se bude chuť do vyčerpání zásob mírně modifikovat. Zaslouží si plnou pozornost pivních hledačů, someliérů a fanoušků. 

Solidní řemeslo Pegasu a jeho speciály ostře kontrastují s pivním úpadkem kdysi námi oblíbeného žebětínského Richarda. Po nějakém čase jsem opět zkusil navštívit Richarda. Doufal jsem v prozření a osvícení, ale po sobotní návštěvě opět hluboká skepse (žebětínský sestup jsem konzultoval i s dalšími přáteli, kteří Richarda dlouhodobě sledují; respektive sledovali, protože aktuálně není proč). Ležák - nepřehlédnutelné máslo ve vůni i v chuti, Vídeňský speciál, hrdě inzerovaný plakátem, ještě MNOHEM VÍCE MÁSLA v chuti i vůni  - nepitelné. Nechápu, jak tohle mohou bez uzardění prodávat. Pivní cynismus. Těm lidem musí být všechno jedno. Obvykle se snažím dopít i to, co mi zrovna nechutná, chápu, že ne vždy je posvícení, ale tohle se dopít nedalo. Kdeže je velice slušný ležák někdejšího sládka Kobzíka. Věta ze stránek pivovaru "Ochutnejte naše pivečko a buďte si jisti, že pijete to nejkvalitnější" nabývá za stávající kvality tragikomického vyznění nebo jde o čirý cynismus. Přesto bych rád měl důvod, abych se na procházku do Žebětína zase těšil. Dokud nebude tamního sládka zajímat kvalita jeho prodávaného piva, budu směrovat občasné výlety jinam. Vstřícně podotýkám, že tradiční Žebětínský talíř mě potěšil, ale bez piva to není ono.

Osobní evaluace v horizontu posledních dvou let: Pegas stoupá nahoru a Richard nezadržitelně (u)padá.