Pohanský archeo-rock

24.10.2009 20:00

Po odmlce se vracíme v newmouří podobě na místo prvopočátečních a ještě nemourovatých besídek. Archeologická stanice Pohansko již mnohé zažila a nyní se vracíme na místa posetá hroby starých Slovanů, vyšperkovaná dávnými a až bájnými událostmi u ohňů a v jejich tepelném a světelném dosahu, místa pokrytá k ránu přízemní pohanskou mlhou a místa bohatá na neočekávané události a setkání  - na břehu rybníka u zámečku, ve stanici, kolem stanice i pod kaštany. Vyzkoušíme, jaké je hrát po letech pro stále stejně mladé publikum. Je pozoruhodné, že nás studenti opět pozvali. Zdá se, že i nastupující archeologové zůstávají věrni dávným a dostatečně mocným vrstvám rocku, hard-rocku a big beatu a nové a tendenční naplaveniny správně vyhodnocují jako pomíjivé a stopy nezanechávající. Tedy: vzhůru na Pohansko.   

Komentář: Vše nasvědčuje tomu, že pohanský návrat se podařil. Na adresu organizátorů: jen slova chvály. Nápad uspořádat produkci ve stanu dodal hraní neobvyklou kulisu, ke stanu a ohništi za stanem vedly cestičky vyznačené malými lampičkami s plamínkem (vrtalo mi hlavou, jak mohly hořet celou dobu, co jsme hráli; hořely ještě, když jsme po půlnoci uklízeli nástroje); organizace celé akce profesionální, k tomu jako bonus vstřícný přístup organizátorů, raut v jídelně (i esteticky uspořádáno tak, že to myslím pasování nepamatuje), výslužka sebou (tlačenka, uzené). Tomáš objevil ve výslužce vedle tlačenky ještě vzkaz s nápisem "Děkujeme" s připojenými podpisy 9 dívek - úžasné. Na koncertech některých kapel prý hážou dívky na pódium kalhotky-my jsme dostali tlačenku s osobním poděkováním. Myslím, že jsme měli v tomto ohledu mnohem přemýšlivější, vnímavější a vyzrálejší publikum, které nám správně porozumnělo. Posluchači, tanečníci: výborné, pohupování od samého počátku, posléze intenzivní tanec, též společný zpěv, čertíků dostatek, při křepčení jsem u tanečníků a tanečnic evidoval snad všechny základní pohyby v rozmezí od dřevorubeckého potřásání hlavou, doprovázeného tzv. hrozením (zpravidla tanečníci/posluchači-muži) až po smyslné vlnění a kroužení různými částmi těla (zpravidla tanečnice/posluchačky-ženy). Všichni dohromady vytvářeli optimální organicky živoucí publikum, před kterým se hraje s radostí. Chlapcům, kteří nám přímo v první řadě názorně demonstrovali, co to znamená "roztočit páčo" děkujeme a jsme rádi, že jsme jim mohli poskytnout k tomuto gymnasticky obdivnému výkonu svým hraním příležitosti. Takhle naživo a zblízka jsem to ještě neviděl  a považuji to téměř za praktiku, kterou se "točící páčem" může dostat do stavu změněného vědomí. Já bych se do něj dostal určitě, protože pokud bych to přežil, motala by se mi hlava nejméně týden. Nemohu pominout poznámku, kterou řekl Tomášovi jeden z badatelů bezprostředně po dohrání Whole Lotta Rosie od AC/DC: ""Zahrajte to ještě jednou stejně!". Zaznamenali jsme více než vstřícné přijetí poprvé hraných skladeb: WARREN ZEVON - Splendid Isolation; BEATLES - Get Back;  SHEPHERD, KENNY WAYNE - Spank; hypnotická  Take Me To The River, kterou hrajeme na pomezí mezi AL GREENEM a TALKING HEADS; Should I Stay Or Should I Go je rovněž posluchačsky vděčná. Shrnuto: velmi příjemné, odlehčené hraní před výborným publikem.  

Zpět