Stará Pekárna

Tradiční podzimní Pekárna, s radostí a dobrým zvukem v příjemném a již téměř domáckém prostředí. Jistě překvapíme nějakou lahůdkou, desertem, drobností z dílny velkých rockových mistrů.

Komentář: Posluchačů dostatek, přehlédnout nešel značný věkový rozptyl návštěvníků. Navštívili nás děti, někteří kamarádi a známí přišli rovněž s dětmi, nejmladší badatel (bicí a housle, nová směna) z rodiny Maděričů seděl většinu druhé série na okraji pódia a vše pečlivě pozoroval. Pochopitelně přítomni legendární Tomášovi bratranci ze Vsetína s manželkami (děkujeme za pečlivý dohled nad časovým plánem přestávek a nadstandardní zájem o Hush), můj bratranec z Olomouce (vzhledem k věku ještě bez manželky, ale s dobrým sluchem na big beat), bratranec mé dcery, lékaři, volejbalisté, náhodní návštěvníci, kytarista konkurenční kapely s ovázanou rukou (v dané chvíli tudíž nepředstavoval konkurenci), pohupující se hip-hopeři v suprové čepici. Také náš kamarád Pavel C., který si k naší velké radosti již nosil pro své potěšení jedno pivo za druhým (vítej už úplně zpět Pavle). Zvuk výborný, ale to je v Pekárně standard. Tomáš měl tradiční Pekárenskou virózu, ale zpíval jak o život, publikum si mohlo kromě jeho zpěvu užít celou sérii "syčáckých" triček. Z pohledu z pódia: spokojenost, byla tam síla, jistota, občas vrtošivě roztomilé drobnosti mistrů, které však nikterak nenarušily základní tah celého šlapajícího stroje. Pozornosti neuniklo, že bicí ve druhé sérii chtěly podvakráte začít Nazareth kvůli vetchozrakému přehlédnutí v play listu. Podruhé už mě chlapci nechali a začali také Nazareth. Děkan nás překvapil foukací harmonikou, Tomáš nás chtěl ještě na zvukové zkoušce naučit novu píseň od Nicka Cavea, kterou bychom aktuálně zařadili, Radkovi došla v něčem baterka, ale v sólech byl k nezastavení. Celkově opět příjemný večer a myslím, že dobře odehráno. Byť se v Pekárně končí ve 22:00 mám dojem, že poslední zvukařem odkývané 3-4 přídavky byly přes časový limit, i to svědčí o příjemné konstelaci.